Kontakt

VZS ČČK MS Č. Krumlov
+420 606 270 047
hotline v letní sezóně:
+420 606 116 001

Napište nám ...

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Obsah

Mezinárodní seminář záchrany z ledu

Česko krumlovský deník 7.2.2011

Zprávy televize Prima ... od 22,5 minuty

Jak zasáhnout při proboření do ledu? Záchranáři Česka a Rakouska na Lipně trénovali společné postupy

Autor: Martin Bukáček (bk)

Již pošesté se na břeh lipenské přehrady sjeli českokrumlovští záchranáři, jejich kolegové z různých koutů Česka a Rakouska a další jednotky Integrovaného záchranného týmu (IZS). V sobotu 5. února se totiž v Dolní Vltavici konal mezinárodní seminář nazvaný „Vyproštění: Záchrana ze zamrzlé vodní plochy“. Tradiční akce se účastnilo 23 organizací. Byly tu, aby se zdokonalily při záchraně lidských životů na ledu. Seminář byl určen nejen odborníkům na záchrannou činnost, ale také firmám, jež se zabývají vývojem a prodejem záchranných pomůcek, a veřejnosti včetně obyvatel přilehlých lipenských obcí.
Účelem setkání byla i jiná událost: slavnostní zahájení stavby Česko–rakouského výcvikového střediska a základny vodní záchranné služby v Dolní Vltavici.

Každoroční kurz pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje pořádala Vodní záchranná služba ČČK Český Krumlov (VZS ČČK ČK) ve spolupráci s hornorakouskými kolegy, Jihočeským krajem, obcí Černá v Pošumaví, Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru (HZS), Školícím a výcvikovým zařízením HZS ČR Borovany a sborem dobrovolných hasičů z Hořice na Šumavě a Černé v Pošumaví.
První únorovou sobotu šlo hlavně o to, aby si zde účastněné týmy předaly zkušenosti, společně natrénovaly zásahy při proboření lidí do ledu a následnou první pomoc. Právě dobrá koordinace zainteresovaných složek IZS je klíčová, míní předseda českokrumlovských záchranářů a hlavní organizátor kurzu Milan Bukáček. Získané zkušenosti účastníci mohli předat sobě navzájem, ale také návštěvníkům z řad veřejnosti. Tomu odpovídal také program zaměřený hlavně na praktickou složku společné záchranné činnosti.
Po úvodní teoretické části semináře přišly na řadu praktické ukázky v režii všech zúčastněných týmů. Ty byly složeny z vodních záchranářů z Česka a Rakouska, profesionálních i dobrovolných hasičů, vojáků, horské služby, zdravotnické záchranné služby, údržby ledové dráhy a kynologů. Každý z nich měl vyvinout vlastní metodu záchrany života a transportu do bezpečí a tu pak v modelových situacích demonstrovat.
Diváci tak mohli vidět různá provedení zákroků za použití speciálních i improvizovaných pomůcek. Například motorové čtyřkolky, žebříku, různých typů raftů, ledových saní, nafukovací lávky, speciálních bodců, odkapávací nádoby pod auta, zapřažených saní i záchranářských psů. Přitom každý z prostředků má své klady a zápory a je vhodný do jiných podmínek. Ukázek se účastnily také firmy specializované na vývoj záchranných prostředků, aby poznatky záchranářů promítly do své nabídky. Všechny přítomné nadchlo osmikolové obojživelné vozidlo záchranné služby Trans Hospital z Frymburka, a to svou lehkostí a širokými možnostmi využití. Záchranáři ze Sibřiny spoléhají zase na záchrannou desku Hansa Board. Jak zdůrazňuje člen skupiny Adam Vojta, její obsluhu zvládnou dvě osoby, což výrazně zjednodušuje a zrychluje celou operaci.
Důmyslné pomůcky ale nejsou zárukou úspěšného zákroku. Nejdůležitějším faktorem zásahu je totiž jeho rychlost. Zachraňované osobě hrozí akutní hrozba podchlazení a je nutné ji urgentně dopravit do bezpečí. Po deseti minutách ve studené vodě dojde u člověka k tak silnému podchlazení, že se hraje o každou vteřinu. Jak podotýká Milan Bukáček: „V časové tísni před příjezdem záchranné pomoci si lidé můžou pomoci sami: kusem lana, pneumatikou, větví či lyží.“
Instruktivní ukázky měly úspěch i letos: přihlíželo jim asi sto padesát účastníků. Zájemci si záchranu tonoucích mohli na ledě vyzkoušet i sami A této příležitosti jich řada využila. „Celá řada aktivit se děje na ledě a často si lidé nebezpečí neuvědomují. A pokud se do něj dostanou, tak ani neví, jak se v takové situaci chovat,“ vysvětluje Bukáček potřebu větší informovanosti veřejnosti o možných nebezpečích, která oblast Lipna skrývá. Lidé se jim pak snáze vyhnou, nebo si sami poradí v případě, že k nehodě dojde. A to se může stát každému. Lipno je totiž vyhledávanou oblastí pro sport i rekreaci a záchranáři zde musí ročně zasahovat v desítkách případů. Zatímco v letní sezóně českokrumlovští záchranáři slouží na své vltavické základně, v zimě společně s českobudějovickými kolegy dohlíží na nejdelší bruslařskou dráhu v Česku. Ta vede z Lipna nad Vltavou směrem na Frymburk. Zkušenosti z kurzu jednotky IZS (a zejména pak hasiči) zúročily již při několika zásazích. Naposledy v zamrzlé oblasti kolem lipenského Kyselova.
Semináře se aktivně účastnili také budoucí zdravotničtí záchranáři. Pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byl seminář první takovouto zkušeností. Akce si velmi cenili i vodní záchranáři z Horního Rakouska, kteří s Českokrumlováky intenzivně spolupracují.
Ti na domácí půdě využili příležitosti a slavnostně položili symbolický základní kámen nového záchranářského stanoviště. To by na Vltavici, kde Českokrumlováci již léta působí, mohlo stát již začátkem srpna. Události, pro niž byl připraven tiskový brífink, se účastnili také zástupci politického a společenského života Jihočeského kraje a Horního Rakouska. Jak uvedl Milan Bukáček, základna bude ihned po dostavbě využívána také jako výcvikové středisko pro společné aktivity Čechů a Rakušáků. Přitom dodal, že služebna s přístavištěm, dobře vybavenou ošetřovnou, garáží a zázemím pro ubytování, je konečně důstojným působištěm. Budovu, která byla po léta ve Vltavici využívána, považuje Bukáček za krajně nevyhovující.
Celkově náklady na stavbu přesáhly osm milionů. Většinu z této částky pokryje dotace z EU v rámci programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“. Projekt mohl být realizován i díky pomoci okolních obcí, které záchranáře podporují. Navíc základna vzniká na pozemku, který českokrumlovští získali od Černé v Pošumaví.
Celodenní akce kromě veřejnosti zaujala také média. Akci zpravodajsky pokryla řada deníků i některé rozhlasové a televizní stanice. Sdělovací prostředky projevují zájem o aktivity záchranářů stále více. Jejich pozornost odráží zvyšující se povědomí veřejnosti o rizicích spojených se sportem a dalšími volnočasovými aktivitami.
První únorovou sobotu tak měli všichni přítomní důvod ke spokojenosti. Akce přispěla ke zlepšení vzájemné spolupráce českých a rakouských záchranářů i jednotek IZS. Nově nabyté poznatky pak budou moci nadále zdokonalovat na dalších společných akcích. A to i díky nové základně, kde budou různá školení pokračovat. Seminář obohatil i veřejnost a byl tak přínosem pro bezpečnost návštěvníků a obyvatel regionu.

 

Stránka


Stránka